Časy, kdy byla jediným možným místem odpočinku hřbitovní zeď nebo kolumbárium, jsou dávno pryč. Česká legislativa je v otázce pohřebnictví poměrně liberální, což nahrává novému trendu: stále více rodin si své blízké nechává nablízku. Co všechno zákon umožňuje a na co si dát pozor, pokud se rozhodnete pro alternativní řešení?
Rozhodnutí o tom, jak naložit s ostatky zesnulého, je jedním z nejtěžších, které pozůstalí činí. Hřbitov poskytuje tradiční řád a místo pro vzpomínání, ale pro mnoho lidí je toto prostředí příliš neosobní, studené nebo logisticky vzdálené.
Zákon mluví jasně: Urna je váš majetek
Je důležité vyvrátit jeden z nejčastějších mýtů. V České republice (na rozdíl od některých sousedních zemí) nejste povinni urnu uložit na veřejném pohřebišti. Jakmile vám krematorium urnu s popelem vydá, stává se vaším vlastnictvím a zodpovědnost za nakládání s ní přechází na vás.
Máte v zásadě tři hlavní možnosti:
- Uložení na hřbitově: Klasický hrob, hrobka nebo výklenek v kolumbáriu.
- Rozptyl či vsyp: Na oficiálních loučkách, ale se souhlasem majitele pozemku v podstatě kdekoliv (např. na vlastní zahradě, do řeky).
- Uchování doma: Tzv. domoví urna. Tato varianta zažívá v posledních letech největší boom.
Když obývák nahradí hřbitov
Důvody pro ponechání urny doma jsou pragmatické i citové. Máte blízkého stále u sebe, můžete se s ním „bavit“, zapálit svíčku kdykoliv, bez ohledu na otevírací dobu hřbitova nebo počasí.
Naráží to však na jeden estetický problém. Standardní úřední urna je obvykle nevzhledná plastová nádoba, která v interiéru působí jako pěst na oko. Působí depresivně a nepatřičně. Pokud má být urna součástí domova, musí se transformovat z „pohřebního předmětu“ na „designový prvek“.
Hledání trvanlivosti a krásy
Zde přichází ke slovu volba materiálu. Dřevo v interiéru pracuje, kov může působit chladně. Designéři a architekti se proto čím dál častěji obracejí k tradičním materiálům zpracovaným moderními technologiemi.
- Estetická čistota: Porcelánová hmota pálená v redukční atmosféře získává specifickou bělost a částečnou průsvitnost proti slunci. Vypadá spíše jako umělecká váza než jako schránka na popel.
- Hermetické uzavření: Díky preciznímu procesu výroby, kdy se víko a tělo urny párují ještě před výpalem, do sebe oba díly dokonale zapadají. Po zafixování tmelem je obsah bezpečně chráněn před náhodným otevřením.
Odolnost, která překoná generace
Mnoho rodin volí kompromis: urnu mají přes léto na zahradě v oblíbeném květinovém záhonu zesnulého a na zimu ji berou domů, nebo ji na zahradě ponechávají trvale.
Zde je nutné dbát na technologickou kvalitu. Obyčejná keramika by vlivem mrazu a vlhkosti popraskala. Naproti tomu kvalitní porcelánová urna, která prošla ostrým výpalem (při teplotách okolo 1400 °C), je absolutně nenasákavá a mrazuvzdorná.
Dekorace – ať už jde o fotografie zatavené do glazury, zlacení pravým kovem nebo ruční malbu – se stávají neoddělitelnou součástí materiálu. Nevyšisuje je ani ostré letní slunce, ani kyselé deště.
Pietní místo podle vlastních pravidel
Svoboda volby je v procesu truchlení osvobozující. Nemusíte se řídit konvencemi, které vám nejsou příjemné. Ať už zvolíte polici v knihovně obklopenou fotkami vnoučat, nebo tiché místo pod jabloní na chalupě, moderní zpracování uren umožňuje, aby vzpomínka na blízkého byla nejen trvalá, ale i vizuálně krásná a důstojná.